Azbest na stavbách (2. část)

tisk

Jaké jsou požadavky platné legislativy pro práci s materiály obsahujícími azbestová vlákna? Jak postupovat a jaká přijmout opatření pro ochranu potenciálně exponovaných osob? 

Základní povinnosti při práci s azbestem

Rekonstrukce a odstraňování staveb s azbestem může provádět pouze stavební podnikatel, tj. osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle stavebního zákona.

Pouze v případě drobných bouracích prací, které nevyžadují povolení stavebního úřadu, může vlastník objektu provést práce svépomocí. To je možné pouze za předpokladu, že zajistí provádění stavebního dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby (autorizovaný inženýr nebo technik). S ohledem na rizika a široký rozsah legislativních povinností při odstraňování azbestu ovšem tento postup nelze doporučit. Je vhodné se vždy obrátit na kvalifikovanou firmu s prokazatelnými zkušenostmi a referencemi s obdobnými pracemi. Veškeré udržovací práce a úpravy, při kterých může docházet k negativnímu ovlivnění zdraví osob (tj. i práce s azbestem), vždy podléhají ohlášení stavby. Před zahájením prací s azbestem musí být dodavatelem prací předloženy a investorem by měly být vyžadovány následující dokumenty:

  • hlášení prací s azbestem podle § 41 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. (toto hlášení je nutno projednat s příslušnou KHS minimálně 30 dnů před zahájením prací!)
  • plán prací s azbestem podle § 21 odst. 3 NV č. 361/2007 Sb.
  • technologický postup prací se specifikací opatření k ochraně zdraví exponovaných pracovníků (kontrolovaná pásma, ochranné pracovní prostředky, monitoring, atd.)
  • obsahovou náplň a doklad o proškolení pracovníků pracujících v kontrolovaném pásmu dle § 21 odst. 6 NV č. 361/2007 Sb. a §7 zákona č. 309/2006 Sb.
  • doklady o vstupní lékařské prohlídce pracovníků pracujících v kontrolovaném pásmu

Při jakékoliv manipulaci s azbestovými materiály v budovách a při jejich demontáži (zejména neodborně prováděné) se mnohonásobně zvyšuje únik azbestových vláken do prostředí. Proti přestupu nebezpečných azbestových vláken do prostředí musí být vždy přijata odpovídající technická opatření. Snížit prašnost lze prostým skrápěním demontovaných materiálů vodou. Vhodné je používání nástřiku polymerními hmotami či jinými enkapsulačními přípravky, které vytvoří na povrchu demontovaných materiálů nepropustnou vrstvu, bránící dalšímu oddělování azbestových vláken a jejich úniku do ovzduší.

Odstraňování azbestu je nutno vždy provádět v kontrolovaném pásmu. To musí být řádně ohrazeno, vyznačeno bezpečnostním značením a zajištěno proti vstupu nepovolaných osob. Rozsah a technické zajištění hranic kontrolovaného pásma závisí na charakteru konkrétní stavby, realizovaných prací a míře možného ohrožení okolí. V případě odstraňování eternitové střechy zpravidla postačí instalovat odpovídající bezpečnostní značení, provést ohrazení kontrolovaného pásma a ohroženého prostoru pod místem práce (zábradlí nebo oplocení) a zajistit dozor a evidenci u vstupu do kontrolovaného pásma.

Diametrálně odlišné požadavky na zajištění kontrolovaného pásma budou naopak při odstraňování azbestu za souběžného provozu rekonstruované budovy. Typickým příkladem takových rizikových prací je postupná výměna kanalizačních rozvodů, vzduchotechniky, interiérových desek a podhledů, nebo opláštění objektu. V těchto případech je nutno hermeticky oddělit staveniště a kontrolované pásmo od okolí a využívaných částí budovy. To je zajištěno instalací modulárních dřevěných či kovových konstrukcí, pokrytých po celé ploše nepropustnou PE fólií, a trvalým snížením tlaku vzduchu v kontrolovaném pásmu. Optimální podtlak v rozmezí 10 až 15 Pa je zajišťován vzduchovými čerpadly, osazenými účinnou filtrací vzduchu (HEPA filtry) na výstupu. Ke vstupu do kontrolovaného pásma a manipulaci s nářadím a odpady je nutno kontrolovaní pásmo vybavit vícekomorovými osobními a materiálovými propustmi s uzavíratelnými přepážkami.

Další požadavky a opatření při práci s azbestem:

  • vybavení pracovníků osobními ochrannými pracovními prostředky (ochrana dýchacích orgánů (polomaska s odpovídajícími filtry), jednorázový pracovní oděv, pracovní obuv, kterou je možno dekontaminovat ve vodní lázni, ochranné brýle, latexové nebo pogumované ochranné rukavice)
  • vést evidenci rizikových prací v kontrolovaném pásmu podle § 40 zákona č. 258/2000 Sb. a §7 zákona č. 309/2006 Sb., tuto evidenci nutno uchovávat 40 let
  • všichni pracovníci budou mít vstupní a výstupní lékařskou kontrolu v rozsahu nutném pro provádění prací s azbestem
  • ihned po demontáži vložit v kontrolovaném pásmu materiál s azbestem do nepropustného uzavíratelného obalu, obal uzavřít a označit
  • po odstranění azbestu provést důkladný úklid pracoviště (vysát prach vysavačem s HEPA filtrem, provést enkapsulaci zbývajících konstrukcí, rámů atd. nástřikem vhodným fixačním prostředkem)
  • změřit koncentraci azbestových vláken v ovzduší, kontrolované pásmo může být zrušeno až po prokázání splnění hygienických limitů
  • odpady s obsahem azbestu musí být okamžitě baleny do neprodyšných obalů nebo uloženy do utěsněných nádob či kontejnerů a označeny; takto zabezpečené odpady musí být následně odvezeny do zařízení pro nakládání s odpady, které je určeno k jejich sběru nebo odstranění a je provozováno oprávněnou osobou
Přípustné expoziční limity azbestových a minerálních vláken

Přípustný expoziční limit (PEL) pro koncentrace minerálních vláken  v ovzduší je pro pracovní prostředí stanoven v příloze č. 3 tab. 5 NV č. 361/2007 Sb. následovně:

  • azbestová vlákna všech azbestů: PEL = 0,1 vláken.cm-3
  • keramická vlákna: PEL = 0,3 vláken.cm-3
  • umělá minerální vlákna (např. čedičová,skleněná, strusková): PEL = 1 vlákno.cm-3
  • umělá minerální vlákna (vlákna všech rozměrů): PEL = 4 mg.m-3 (zároveň platí pro jednotlivé typy vláken výše uvedené limity)

Pro pro vnitřní prostředí pobytových místností jsou pro azbestová a minerální vlákna stanoveny v příloze č. 1 vyhlášky č. 6/2003 Sb. hodnoty přípustného expozičního limitu PEL = 1000 vláken.m-3. Pro obytné prostory s delší dobou možné expozice tedy paradoxně platí vyšší limitní hodnoty azbestových vláken ve vzduchu, než jsou stanoveny pro pracovní prostředí.

Za povšimnutí stojí rovněž skutečnost, že kromě azbestu jsou v pracovním i obytném prostředí stanoveny limitní koncentrace rovněž pro další minerální vlákna. Vdechování čedičových, skleněných a jiných vláken totiž představuje obdobné riziko pro lidské zdraví, jako inhalace azbestu. Na tato rizika je třeba pamatovat například při zateplování budov a jiných pracích s minerální či skelnou vatou, kdy je nutno chránit pracovníky odpovídajícími osobními ochrannými prostředky a po ukončení prací provést důkladný úklid pracoviště.

Závěr

Při jakékoliv manipulaci s azbestovými materiály v budovách a při jejich demontáži (zejména neodborně prováděné) se mnohonásobně zvyšuje únik azbestových vláken do prostředí. Nakládání s těmito materiály a odpady tak představuje vysoké riziko poškození zdraví nejen pro pracovníky vlastní stavby, ale především pro její další uživatele.

Již ve fázi projektové přípravy rekonstrukce či demolice rizikového objektu je nutno vždy zajistit posouzení přítomnosti azbestu a dalších rizikových materiálů ve stavebních konstrukcích. Vlastní odstraňování azbestu s ohledem na legislativní a technické nároky na přípravu i vlastní realizaci vždy svěřte kvalitnímu a ověřenému dodavateli.

 

Email this to someoneShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on FacebookShare on Google+

Roman Vlček

ENVICOM SAFETY s.r.o. (www.envicom.info)

Napsat komentář