Azbest na stavbách (1. část)

tisk

S rostoucím počtem stavebních úprav starších průmyslových a kancelářských budov a  panelových domů dochází ve zvýšené míře také k nakládání s nebezpečným azbestem. Nakládání s těmito materiály představuje vysoké riziko poškození zdraví v důsledku inhalační expozice azbestem nejen pro pracovníky stavby, ale především pro její uživatele (obyvatelé, pracovníci, školní děti atd.).

Jaké jsou požadavky platné legislativy pro práci s materiály obsahujícími azbest? Jak bezpečně postupovat v průběhu celého procesu od přípravných prací až po uložení odpadu na skládku a jaká opatření je potřeba přijmout pro ochranu potenciálně exponovaných osob? Více v následujícím textu…

Zdravotní rizika související s expozicí azbestem

Negativní vliv azbestových vláken na lidské zdraví je znám již dlouhou dobu. Příčinná souvislost mezi úmrtím a expozicí azbestem byla prokázána již v roce 1898. V roce 1926 byl v USA uznán poprvé právní nárok na kompenzaci továrnímu dělníkovi, který utrpěl ve spojitosti s působením azbestu trvalou újmu na zdraví.

Typickým onemocněním, u kterých byla jednoznačně prokázána spojitost s expozicí azbestovými vlákny, jsou azbestóza (fibróza plicní tkáně), maligní mezotheliom (forma rakoviny mezothelu, tj. vnitřní výstelky dutiny hrudní, břišní a povrchu plic) a rakovina plic (na rozdíl od mezotheliomu postihuje vnitřní části plic). Latence (tj. doba od expozice do prvních příznaků nemoci) je v případě azbestu velmi dlouhá a bývá udávána v rozmezí od 15 do 40 let. Na základě této skutečnosti byla zavedena legislativní povinnost uchovávat dokumentaci prací s azbestem včetně zdravotních prohlídek exponovaných pracovníků po dobu 40 let.

Rizikové materiály a stavební konstrukce

Azbest je souhrnný název pro skupinu šesti přírodních vláknitých silikátových minerálů (amosit, chryzotil, krokydolit, tremolit, actinolit a antofylit). Chryzotil s nejdelšími vlákny se používal k výrobě ohnivzdorných a izolačních materiálů, azbesty s kratšími vlákny byly přidávány do podlahových krytin a stavebních materiálů. Nejčastěji zjišťovaným typem azbestových vláken v posuzovaných stavebních materiálech je chryzotil. Definice azbestu je uvedena v NV č. 361/2007 Sb. Jedná se o vlákna o délce větší než 5 μm, o průměru menším než 3 μm a s poměrem délky k průměru větším než 3 : 1.

V Československu (posléze v Česku) byly až do devadesátých let minulého století vyráběny zejména následující výrobky a stavební materiály s obsahem azbestu:

VýrobekMísto výrobyVýroba ukončena
střešní šablony ETERNIT a BERONITŠumperk, Beroun, Nitra1996
vlnitá střešní krytinaŠumperk, Beroun, Hranice, Nitra, Půchov1995
hřebenáče a střešní tvarovkyŠumperk, Beroun, Hranice, Nitra1996
netkané textilie NETAS (0,6 – 1,1 mm)Zvěřínek1990
izolační šňůra (1–50 mm)Zvěřínek1990
izolační desky ID a IDK (1–6 mm)Zvěřínek1990
květinové truhlíky a zahradní doplňkyBeroun1996
tlakové kanalizační roury, trubky a tvarovkyBeroun, Hranice, Nitra1999
nástřikové hmoty PYROTERMPraha, Dlhá Ves, Čičajovce, Parchovany1992
interiérové velkoplošné desky DUPRONIT a EZALIT (6–12 mm)Šumperk, Beroun, Nitra, Půchov1995
exteriérové a podstřešní desky DEKALIT, LIGNÁT, CEMBALIT, CEMBOPLAST a UNICEL)Šumperk, Beroun, Hranice, Černousy, Nitra, Půchov1995
sendvičové stropní desky s PSTNitra1995
protipožární desky PYRAL s AL fóliíPraha1992
izolační desky IZOMÍN, AKUMÍN a CALOTHERMEXNová Baňa, Banská Štiavnica1995
asfaltové desky ASBITBrno1990
asfaltové pásy ARALEBIT, BITAGIT, CUFOLBIT, PLASTBITBrno, Hostinné, Bělá pod Bezdězem1990

Výroba a používání azbestu byl v ČR zakázáno v roce 1997, ale již v devadesátých letech nastal útlum výroby. Obecně lze konstatovat, že je potřeba věnovat zvýšenou pozornost přítomnosti azbestu u všech staveb, které byly realizovány do konce 80 let. Azbest bývá často plošně přítomný v opláštění administrativních budov (boletické panely aj.). Zvláště rizikové bývají především následující části staveb:

  • střešní krytina
  • vnitřní rozvody kanalizace a vzduchotechniky
  • kouřovody
  • teplené izolace
  • izolační desky elektrických rozvodů a zařízení
  • požární příčky a nátěry
  • podhledy a interiérové desky

Již ve fázi projektové přípravy rekonstrukce či demolice je nutno zajistit posouzení přítomnosti azbestu a dalších rizikových materiálů osobou pověřenou MŽP k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Postup při posuzování přítomnosti azbestu a rizikových látek je podrobně specifikován v Metodickém návodu odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi (Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XVIII, částka 3, březen 2008).

Platná legislativní úprava

Náležitosti prací s azbestem jsou upraveny Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci. Tato směrnice, řešící uceleným způsobem problematiku nakládání s azbestem, byla do českého právního řádu transponována poněkud nepřehledným způsobem prostřednictvím následujících právních předpisů:

  • § 40-41 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (evidence, hlášení, opatření k omezení rizika)
  • § 7 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP při práci (náležitosti práce v kontrolovaném pásmu)
  • § 19-21 NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (hodnocení zdravotního rizika, minimální opatření, plán prací, školení)
  • § 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb. (náležitosti hlášení prací s azbestem)
  • vyhláška č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací
Email this to someoneShare on LinkedInTweet about this on TwitterShare on FacebookShare on Google+

Roman Vlček

ENVICOM SAFETY s.r.o. (www.envicom.info)

Napsat komentář